Muži SK Louky - Hodnocení podzimní části sezóny

A-tým

Po dlouhé pauze způsobené COVIDem jsme letní přípravu takřka neabsolvovali, až na čestné vyjímky, a to se také projevilo pomalejším rozjezdem v soutěži. V prvních kolech jsme tak poztráceli body, které bychom asi ztrácet nemuseli. Navíc se přidala zranění, jenž dle mého názoru jdou na vrub delší herní pauze, takže začátek nebyl úplně veselý.

V další části sezóny už to bylo lepší a to hned z několika důvodů. Za prvé „doběhla“ fyzička po měsíci pravidelného trénovaní u většiny hráčů základu. Nechci říkat, že jsem to na začátku sezóny říkal, ale říkal . Dalším faktorem byl přechod na jednoduší systém hry, který klukům více vyhovoval a v neposlední řadě nástup útočníků. Toto určitě není nic proti klukům, kteří tam hráli, ale opět se ukázalo, že hlavní postavou, co se týče střílení gólů, je pro nás stále Peťa Janča. K němu se letos přidal i mladý Sebastián Kuna a od nástupu těchto dvou, zápas proti Slavkovu, celému týmu narostlo sebevědomí a začali jsme šplhat tabulkou vzhůru, kdy po podzimu jsme čtvrtí. Ono se holt prostě hraje lépe, když máte útok, který je schopen dát více než jednu branku a můžete si sem tam dovolit chybičku, která Vás nestojí body, tak jako v prvních kolech.

Nicméně pokud mám hodnotit podzim z mého pohledu , tak mám spíše smíšené pocity. Zaprvé hodně zraněných hráčů, hlavně těch starších, od kterých by se ti mladší měli pořád co učit. To způsobuje, že se kvalita hry posunuje na můj vkus ne příliš rychle dopředu. Ano máme velmi kvalitní, perspektivní tým na tuto soutěž, ale mladí kluci potřebují vstřebat věci, které k fotbalu patří a které je posunou výše. Málokdo z nich „vytáhl paty“ z Louk a tak to co jim může dát například Tom Burša, Peťa Janča a samozřejmě můj kolega trenér Michal Gottwald je pro ně zásadní, protože to se sami nenaučí. Musí se zkrátka dívat kolem sebe, poslouchat a vstřebávat. A to je pro mě důležitější než momentální umístění v tabulce. Zadruhé se ukázalo, že tým je velmi úzký a je velmi málo hráčů, kteří dokáží zastoupit hráče ze základu. Doufám, že toto se zlepší a někteří kluci, kteří teď hrají převážně za B-tým, se posunou herně výš, tak, aby mohli hrát více a častěji. Talent tam u některých je, ale musí se srovnat s mužským fotbalem.

S úzkým kádrem souvisí i tréninková morálka, kdy nás sice v průměru chodilo 14 na trénink (někdy i 25), ale to bylo dohromady s kluky z B-týmu. Prostě ten přirozený tlak, kdy vím, že když něco ošidím, tak půjde na plac někdo, kdo pro tým udělá víc než já, je nenahraditelný a ten tam chyběl.

No a v poslední řadě mi kazí hodnocení rozhodnutí mého kolegy Michala Gottwalda odejít na zasloužený trenérský odpočinek. To je pro mě největší kaňka podzimu, jako kdybych přišel o pravou ruku. Přestože jsem se snažil, podplácel, hrozil , tak mi nakonec nezbylo, než jeho rozhodnutí respektovat a chtěl bych mu poděkovat za vše, co pro Louky, kluky a mne udělal. Díky, Michale.  

 

B-tým

Problematickou sezónu měla naše rezerva. Prakticky žádný zápas jsme nehráli ve stejné sestavě a podle toho také vypadala předváděná hra a aktuální postavení v tabulce. Ačkoli jsme měli před sezónou dostatečný počet hráčů, tak vinou zranění a jiných aktivit jsme šli do některých zápasů v horším složení, kdy nám mnohdy museli vypomáhat dorostenci. Tímto jim děkuji, že vždy rádi přišli a i trenérovi, který je vždy pustil.

B-tým by měl sloužit hlavně pro hráče, kteří si nezahrají tolik v A-týmu, aby byli v zápasovém rytmu a pro hráče, kteří již, nebo ještě nejsou připraveni za A-tým hrát. Nicméně i tento tým by měl mít svou tvář a nehrát skoro každý zápas v jiné sestavě. Bylo hezké vidět, jak by to mohlo fungovat, když se na hřišti potkali starší hráči, kteří dávali hře řád a vedle nich běhalo „nadějné mládí“. Tam to dávalo smysl, bohužel těch zápasů nebylo moc.

Každopádně jako pozitivní člověk, ikdyž to tak nevypadá , věřím, že si jak kluci, tak i diváci, pro které ten fotbal také určitě hrajeme, podzimní zápasy obou týmů užili.

A co dál? Zimní přestávku využijeme k dalšímu posunu a to jak po herní tak i fyzické stránce. Stále totiž platí, že cílem je vytvořit silný tým, který bude bavit fotbalem jak diváky, tak samotné hráče. Samozřejmě, doufám, že se uzdraví většina hráčů a ti se také zapojí do zimní přípravy. V plánu máme soustředění v Rožnově včetně jednoho přátelského utkání. Dalším krokem bude turnaj v Uherském Brodě, který bychom chtěli před jarními odvetami absolvovat. Filozofií klubu je hrát s hráči, kteří mají vztah k Loukám a ne všichni takoví jsou již u nás a tak je možné, že se nám v zimě podaří někoho přivést, abychom tým posílili. Uvidíme…

Na závěr bych chtěl hráčům, divákům, kteří nás podporují, a všem, co se v Loukách starají o fotbal poděkovat. Nebudu jmenovat, ale je potřeba říct, že ten fotbal se prostě sám neudělá….

PS.: „Gotec, dveře máš pořád otevřené. ;-)“

 

Jaroslav Kuna

trenér mužů